Jak jste se dostal k architektuře?
Domy jako takové mě zajímaly už od dětských let, kreslil jsem si je. Zajímal jsem se i o literaturu a dějiny.

Byla, z pohledu vaší profese, zajímavá třeba lokalita, kde jste žil v dětství?
Bydlel jsem a dosud bydlím ve Svinově. Byl součástí Ostravy, ale zachovával si charakter malého města nebo vesnice. Ve Svinově stojí zajímavý zemědělský dvůr, kostel a lihovar s cimbuřím z 90. let 19. století stará kamenná sýpka s šindelovou střechou - jedinou v Ostravě. Žili tam lidé, kteří přes den chodili do továren a dolů, po práci šli na svá polička, zahrádky, pěstovali králíky, prostě částečně žili zemědělským životem. V dnešní době to téměř vymizelo. Později, jako student, jsem chodil na brigády do ostravských průmyslových podniků a poznával tak i takové prostředí.

Jak vidíte rozvoj Ostravy za posledních 50 let? Co říkáte třeba na Porubu?  
Poruba je velmi zajímavá ve své složitosti. Tvoří ji čvrti z 50., 60. a 70. let minulého století. Každá se projevuje jiným stylem výstavby. Proto Poruba není pojata v jednom stylu, je složitější. Najdete tam určitě místa s architektonickou hodnotou.

Podílel jste se na pořadu Šumná města a v prvním díle David Vávra kritizoval právě Porubu.
Ale kritizoval ji s nadsázkou. Neodsoudil ji úplně, dělal si legraci z nadsazené pompéznosti.

Co říkáte na panelová sídliště?
Panelová výstavba vyvolává kritiku. Například výstavbou panelových sídlišť v 7. a 8. porubském obvodě byl poškozen Pustkovec. Ale podívejte se na sídliště Fifejdy. V 80. letech tam třeba vzniklo krásné hřiště navržené sochařem Kurtem Gebauerem a celý prostor díky tomu získal zvláštní charakter. Vytvořil z hlíny hravou krajinu, která panelovou zástavbu oživila. Proto se ani sídliště nedají odmítnout a nelze se na ně dívat jen negativně. To je krátkozraké.  

Mrzí vás zboření některých konkrétních staveb v Ostravě?
Velkou ztrátou je zboření kubistického krematoria na bývalém městském hřbitově za Domem kultury města Ostravy. Jednalo se o významnou stavbu s mystickým interiérem.  Rovněž je škoda, zmizela bývalá elektrická ústředna stojící mezi Místeckou ulicí a vysokými pecemi a také areál dolu Zárubek. Nyní hrozí, že přijdeme o celou skupinu staveb patřící k bruselskému stylu 60. let. Za všechny uvedu vítkovické železniční nádraží nebo administrativní dům Černou perlu v Porubě. To považuji za ztráty. Dokonce existovaly destruktivní záměry, podle nichž se měla zbourat část centra Ostravy.  

Co konkrétně se mělo v centru bourat?
Zástavba mezi Nádražní třídou a kolejemi frýdlantské dráhy. Většina domů měla být zbořena, zůstat měl jen Dům umění a okolní budovy. Plánovala se tam výstavba panelových domů, sportovní haly a dalších objektů. Vznikla jen první část, jsou to panelové domy mezi Nádražní třídou a ulicí 30. dubna. Dál k centru to naštěstí nepokračovalo.

Litujete likvidace Artfora na rohu Nádražní třídy s Českobratrskou ulicí?
Dům sám o sobě nebyl architektonicky příliš hodnotný, i když zachovával měřítko Nádražní třídy. Mohla by tam jako kompenzace vzniknout nová stavba.   

Líbí se vám současný vzhled Masarykova náměstí? Lidé často kritizují, že je příliš kamenné s minimem zeleně.  
Historicky se jedná o tržní náměstí a až do 20. století na něm vzrostlé stromy nebyly. Podle mě je v současné době, naopak, až příliš zazeleněné. Frontu domů na radniční straně totiž časem zakryjí vzrostlejší stromy a to je škoda. Zdejší architektura je určena k pohledu, jiná zas pracuje s tím, že počítá s působením zeleně. Ale obecně je třeba říci, že z historického náměstí se nedá udělat zahrádka. To byla chyba předchozí úpravy. Totéž se týká Prokešova náměstí. V době jeho vzniku tam také žádné stromy nerostly, i když nyní je jimi, myslím, tak akorát doplněno.

Jaký máte názor na dostavbu Masarykova náměstí v místě, kde byly v 60. letech zbourány domy?
Jsem pro, aby na tomto místě vznikla bloková zástavba rozumného měřítka a s rozumným využitím. Žádný hypermarket nebo parkovací dům by tam neměl stát.

Není škoda, že pak zmizí malý parčík v centru města?
Zrovna parčíkem bych toto místo nenazýval. Je tam křoví, v němž žijí potkani, které jsem tam viděl pobíhat, na okrajích jsou reklamní cedule, takže na tu ubohou výsadbu není přes ně pořádně vidět. S parkem to nemá nic společného a do centra města něco takového nepatří.   

Prý se uvažovalo i o bourání u náměstí Svatopluka Čecha v Přívoze.
Takové tendence se kdysi objevily, měly být strženy některé budovy v okolí, ale nikdy na to nedošlo. Toto náměstí je jedinečně a jde o díla architekta Camillo Sitteho. Ten vytvořil regulační plán výstavby nového jádra Přívozu ve tvaru kosočtverce se zalomenými ulicemi. Do centra situoval náměstí. Inspirovala jej malebnost středověkých zvláště italských měst. Všimněte si, že posunul kostel mimo osu náměstí. Tím dal prostoru jisté napětí a zároveň se snažil vytvořit malebné prostředí.   

Vydal jste knihu Ostravské interiéry. Který z ostravských interiérů považujete za povedený?
Dobré interiéry mají sakrální stavby Josefa Don Bosca nebo kostel svatého Ducha v Zábřehu. Líbí se mi také prostory Domu umění a potěšil mě i Dům knihy Librex, kde se podařilo obnovit původní velký otevřený světlík.  Všech padesát interiérů obsažených v knize jsem ovšem vybral právě proto, že je považuji za dobrý doklad určité doby.

A co se podle vás nepovedlo?
Mrzí mě, že Ostrava nemá žádnou reprezentativní kavárnu, jaké byly v hotelu Palace nebo v Elektře. Považuji za velkou škodu, že nejsou adekvátně využívané. Zaslechl jsem ale pozitivní zprávu, že by se kavárna Elektra měla obnovit.  

Kam sám chodíte rád na kávu? Nemáte raději komorní, nebo spíš velké prostory, jaké bývaly v Palaci nebo Elektře?
Oblíbil jsem si Literární kavárnu v Academii, kde bývala kavárna Habsburg a později Praha. Rád si zajdu do Černé hvězdy nebo Ostravanky.  Jsou to menší prostory, ale žádné větší tady nemáme. Před časem mě v Paříži překvapilo, v jak malých místnostech fungují bistra a jak malé mají zázemí. Třeba na toaletě se jen tak nevytočíte. V našich podmínkách by něco takového díky normám a předpisům neprošlo. Pořád se odvoláváme na Evropskou unii a její normy, ale ve skutečnosti to tak není. Z hospod upozorňuji na tu U Rady, která má kvalitní postmoderní interiér.

Který z nových místních developerských projektů se vám líbí?
Za povedenou stavbu považuji Ostravskou bránu, která je odvážná, robustní, s předsazeným arkýřem a je skvěle zasazena do urbanistického komplexu města.

Jak se díváte na architekturu nákupních center?
Je na nich vidět snaha o získání co nejvíce metrů čtverečních. Uvedu ale příklad z polské Lodže, kde vzniklo nákupní centrum Manufaktura na místě bývalé textilní továrny s tříhektarovým náměstím a docela ucházejícím způsobem řešenými objekty včetně těch historických. V Ostravě nic takového není. Součástí tohoto areálu je muzeum textilní továrny i velmi známé muzeum moderního umění.
Mohlo by to představovat inspirací, jak se tyto věci dají udělat, ale to by zdejší developeři nesměli být tak jednostranní a muselo by jim jít o něco víc než jen o zisk. V případě Lodže to totiž jsou francouzské a polské peníze spojené s polským vlastenectvím, tedy se snahou dosáhnout něčeho víc než jen množství metrů čtverečních prodejních ploch.  

V souvislosti s úmrtím Václava Havla se hodně hovoří o pojmenování náměstí nebo ulice po něm. Je podle vás lepší pojmenovávat ulice podle významných osobností anebo podle místních reálií?
Nebál bych se jmen význačných lidí, hlavně místních. Je řada osobností, které zde působily nebo se o Ostravu zasloužily a nejsou připomenuty. A to je škoda. Na druhou stranu se objevily názory, že by se mělo například náměstí na Karolině pojmenovat po Václavu Havlovi. Přišlo by mi bizarní, aby jeho jméno neslo náměstí vedle velkého nákupního centra, ve čtvrti, která vzniká podle projektu z developerské soutěže. Právě proti takovému jednostrannému přístupu Václav Havel protestoval, takže nynější snahu dát jeho jméno tomuto prostoru považuji za notně nedomyšlenou. Vypadá to spíše jako výsměch jeho myšlenkám.


Profil
Martin Strakoš (1972) je rodákem z Ostravy-Svinova. Vystudoval filosofickou fakultu na Palackého univerzitě v Olomouci. V Národním památkovém ústavě v Ostravě pracuje od roku 1997, přednášel také na Ostravské univerzitě. Vydal knihy Průvodce architekturou Ostravy, Nová Ostrava a její satelity, Radnice Slezské Ostravy jako vychýlený svorník mezi tradicí a moderností, přispěl do knihy Slavné vily moravskoslezského kraje, je spoluautorem knihy Průvodce architekturou Opavy, editoval publikaci Bílá loď uprostřed Ostravy, přispívá do odborných časopisů. Pořádá procházky Ostravou s výkladem. Spolupracoval jako odborný poradce s Radovanem Lipusem na seriálu Šumná města.